Zatímco dnes nosíme většinu prstenů jen pro okrasu, pro středověkého člověka šperky, a prsteny zvláště, nezřídka znamenaly mnohem víc – symbol moci nebo znamení lásky a závazku. Někdy jim byla dokonce připisována magická síla.
Jedny z nejhonosnějších středověkých prstenů jsou prsteny nošené biskupy na pravé ruce. Tzv. pontifikální prsteny měly být zhotovovány z čistého zlata a ozdobeny drahým kamenem, nejčastěji hladkým, leštěným ve tvaru mugle (= kobošon, čočkovec, zkrátka kámen vybroušený dokulata s rovnou spodní plochou).
Oblíbená byla modrá barva (např. safír) symbolizující víru, věrnost a nebeskou klenbu a barva červená (např. rubín) jako symbol krve Kristovy.
Těmto pravidlům se však mnohé prsteny vymykají, např. slavný biskupský prsten sv. Vojtěcha (viz níže), zhotovený nejspíše před r. 983, je z pozlaceného stříbra a osazen hlazenou, leštěnou, průhlednou záhnědou. Na obroučce se nalézá nápis PAX VOBIS.
Tento prsten i s berlou pravděpodobně daroval císař Ota II. biskupu Vojtěchovi při jeho veronské investituře r. 983. Po Vojtěchově smrti ho používali pražští biskupové až do r. 1129. Dnes se nalézá v Metropolitní kapitule u sv. Víta v pokladnici dómu.
S výkonem moci byly rovněž spjaty prsteny pečetní. Nápaditým prstenem tohoto typu je variabilní prsten z přelomu 13. a 14. století nalezený v Opavě, který mohla jeho majitelka (vědci se domnívají, že patřil ženě) jednak nosit jako ozdobu, jednak používat jako pečeť s vyobrazením ptáka.
Středověk prsteny miloval – existovalo mnoho typů prstenů a šlo o oblíbené dárky nejen mezi milenci, ale též mezi přáteli. V pozdním středověku bylo módní nosit několik prstenů na každém prstu.
Staročeským zvykem bývalo obdarovávat přátele a známé na Nový rok – prsteny se k tomuto účelu hodily skvěle.
Jak je vidět z dobových lékařských spisů i z tzv. lapidářů (knih o kamenech a minerálech), lidé navíc věřili v léčivou moc jak prstenů samotných, tak kamenů do nich zasazených (např. safír měl uzdravovat nemoci srdce, žaludeční vředy a léčit melancholii).
Do dnešních dob přetrval prsten jako součást zásnub či sňatku. Tuto úlohu měly prsteny už od dob starého Říma, kdy bylo zvykem, že otec nebo poručník nevěsty přislíbili jménem nevěsty ženichovi manželství a ženich nevěstě daroval prsten.
Zásnubní prsteny byly v dobách římské republiky a počátcích císařství nejčastěji ze železa, neboť zlaté prsteny mohly až do cca 2. st. n. l. nosit jen nejvyšší vrstvy. Během středověku získával akt předání prstenu na důležitosti. Prsteny mohly být předávány jak u zásnub, tak během svatebního obřadu (v některých oblastech však byly zvyky jiné – např. symbolické svazování rukou nevěsty a ženicha nebo zásnubní opasek).
Zpravidla byl prsten nejprve požehnán, pak předán ženichovi a v rámci svatebního obřadu postupně nevěstě navlékán na každý prst od palce až po prsteníček, na němž zůstal. Tradice nošení snubního prstenu na prsteníčku levé ruky sahá až k antickým představám, že z tohoto prstu vede žíla přímo k srdci. Z archeologických nálezů se zdá, že prsteny byly o něco častěji nošeny na levé ruce, ale nešlo o výlučné pravidlo a nelze ani s jistotou říci, že by se po svatbě snubní prsten nosil výlučně na určitém prstu.
Zásnubní a snubní prsteny mohly být zcela jednoduché, mnozí si však dali záležet na tom, aby darovali prsteny neobyčejné. Nejsnazší cestou, jak toho dosáhnout, byl výběr správného kamene zasazeného do prstenu. Středověké prsteny obsahují kameny nebroušené, ale často hlazené, leštěné – tzv. mugle (kabošony, čočkovce). Jak je vidět i ze svatováclavské koruny Karla IV., středověk se u kamenů nebál nepravidelných tvarů ani přírodních nedokonalostí.
Každý drahokam či polodrahokam měl v očích středověkých lidí určité vlastnosti – nejen symbolické, ale i magické. Pro zásnubní a snubní prsteny byly oblíbené modré kameny jako safír přinášející věrnost, lásku a čistotu, dále červené rubíny nebo fialové ametysty jako kameny vášně a růžové kameny jako růženín na znamení lásky. Obzvláště vyhledávány byly kameny srdčitého tvaru.
Srdce samotné bylo také oblíbenou ozdobou prstenů dávaných z lásky. V Čechách i v zahraničí byly početné i tzv. fede rings, neboli prsteny „ruka v ruce“ či „ruce ve věrnosti“. Symbol spojených rukou má původ v antice, kdy zřejmě vyjadřoval vojenské spojenectví a věrnost. Ve středověku se stal motivem přátelství a milostné lásky.
Dva pozoruhodné prsteny tohoto typu byly nalezeny na hradě Rokštejn. První je jen jednoduchý bronzový prsten z první čtvrtiny 15. st., avšak druhý prsten (viz výše) z pozlaceného stříbra z konce 14. či počátku 15. st. zachycuje velmi propracovaný pár rukou (včetně nehtů!) a obroučka má podobu gotického opasku, jehož jednu přezku jedna z rukou drží (opasky a přezky byly rovněž symboly nezrušitelnosti manželského slibu). Do prstenu je navíc vyryto písmeno „m“.
Mnohdy nejsou spojené ruce jediným prvkem na prstenu, ale bývají doplněny srdcem, uzlem lásky, nápisem, Adamem a Evou či zobrazením ženy.
Od 15. st. získávají na oblibě prsteny, u nichž ruce drží srdce (láska) doplněné o čtyřlístek (štěstí) či pomněnky (vzpomínka). Ještě později pak vznikají dodnes oblíbené irské „Claddagh“ prsteny – ruce drží korunované srdce (ruce – přátelství, srdce – láska, korunka – loajalita).
Jednoduchým motivem zdůrazňujícím trvalost svazku byly také tzv. uzly lásky nebo nekonečné uzly.
Z nich se zřejmě vyvinuly zdvojené prsteny, neboli Gimmel rings, doložené od počátku 16. st. a tvořené dvěma či více spojenými obroučkami, které do sebe zapadaly tak, že vytvořily prsten. Často bývaly opět doplněny ručkami, uzly či srdcem. Někdy se při zásnubách rozdělily a byly nošeny párem odděleně, načež se při svatbě zase spojily a nosila je novomanželka.
Mnohdy se na nich nacházejí nápisy viditelné jen při rozpojení prstenu na jednotlivé obroučky.
Středověké prsteny nesou často vyrytý nápis nebo alespoň jednotlivé písmeno (význam těchto písmen není vždy jasný). Vrcholem těchto oduševnělých prstenů jsou tzv. posy rings, tedy prsteny, do nichž je vyryt či vyražen poetický verš („Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj.“ „Když pohlédneš na tento prsten, vzpomeň si na mě.“ „Tvá cudnost Tě ctí.“ nebo jako u srdčitého prstenu nahoře: „Srdce Ti přináší lásku.“).
Prsteny také mohly nést zobrazení či symboly světců – tak je tomu např. u prstenu z tzv. pokladu ze Slezské Středy, u nějž hvězda s půlměsícem znamená nejspíše znak jednoho ze svatých tří králů, Baltazara z Tarsu. Oblíbený byl také sv. Jiří, protože drak, kterého porazil, byl chápán jako porážka špatných vlastností člověka, která je třeba opustit pro prožití skutečné lásky.
Ukázkou řemeslné zručnosti jsou také židovské svatební prsteny zobrazující malé domečky / chrámy, které odkazují jednak ke společnému domovu ženicha a nevěsty, jednak k Šalamounovu chrámu.
Zdroje:
ŠLANCAROVÁ, Věra. Podoba středověkého šperku na základě jihomoravských nálezů [online]. Brno, 2016. Dostupné z: https://theses.cz/id/moio40/.
ŠLANCAROVÁ, Věra. Jsem znamením lásky, neodhazuj mě. Příspěvek k symbolice středověkého šperku [online]. In: Sborník z doktorského semináře, s. 136 – 141, Brno, 2016. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/127726?locale-attribute=cs
ŠLANCAROVÁ, Věra. Nálezy středověkých prstenů z jižní Moravy [online]. in: Archaeologia historica. 2008, roč. 33, č. [1], s. 559-566. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/140781
Věra Šlancarová rovněž vydala výbornou knihu Středověký šperk (https://munishop.muni.cz/obchod/knihy/stredoveky-sperk-00011019020).
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/archeologove-v-opave-nasli-unikatni-stredoveky-zlaty-prsten-159425
https://otik.zcu.cz/bitstream/11025/9585/1/Diplomka%20-%20verze-%20pL_epis%20_%20kopie2.pdf
https://www.mystika.cz/old/obecne/predmety/evropa_1000/evropa_1000-exponaty.htm#28
https://doyledoyle.com/blogs/blog/the-vault-sentimental-rings-birth-to-death-and-in-between
https://www.novinky.cz/kultura/clanek/karlstejnsky-poklad-poprve-v-cele-krase-350976
Zdroje vyobrazení:
Viz výše
Sága moravských Přemyslovců. Život na Moravě od XI. do počátku XIV. století. Sborník a katalog výstavy pořádané Vlastivědným muzeem v Olomouci a Muzeem města Brna k 700. výročí tragické smrti Václava III., posledního českého krále z dynastie Přemyslovců. Olomouc.
https://www.metmuseum.org/art/collection/search/667863
http://medieval-bride.blogspot.com/2012/02/rings-part-2.html
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Claddaghring.jpg, foto Royalcladdagh
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Albrecht_II._z_Kolowrat_na_Liebstein%C4%9B_(1463-1510).jpg
https://museum.wales/collections/online/object/b9fc7b87-6e5d-30c0-8f0a-8dce02603cc8/Medieval-gold-signet-ri
https://cs.wikipedia.org/wiki/Poklad_ze_Slezsk%C3%A9_St%C5%99edy
