Místa, kde se Královské intriky odehrávají II.

Královské intriky audiokniha
Speyer, Špýr
Špýr, dóm – foto Sail over

Špýr

Německý Špýr je dějištěm svatby Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského. Toto je monumentální románský dóm Panny Marie a sv. Štěpána z 11. století, který tak mocně zapůsobil na Adama. Jeho dnešní podoba (zejm. výmalba interiéru a západní průčelí) je z části výsledkem pozdějších rekonstrukcí.

Špýr, dóm
Špýr, dóm – foto Tilman2007

 

Špýr, hlavní loď
Špýr, hlavní loď – foto DerHexer, Wikimedia Commons, CC-by-sa 4.0

 

Špýr, dóm - foto AnRo0002
Špýr, dóm – foto AnRo0002

Neapol

Zajímá vás, jak vypadá Spaccanapoli, po níž se potuloval Jakub? Dnes takto!

Spaccanapoli, Neapol
Spaccanapoli, Neapol

 

Jde o 2 km dlouhou tepnu, která má původ už v antickém urbanismu města (město bylo založeno jako řecká osada a později rozšířeno Římany). Ve skutečnosti se dnes jedná o několik na sebe navazujících ulic rozdělujících Neapol na sever a jih. Její název je možné přeložit jako “Rozseknutí Neapole”.

Neapol, pohled na město - foto Miguel Hermoso Cuesta
Neapol, pohled na město, trojúhelný štít a šedá kopule náleží neapolskému dómu, jehož součástí se stala bazilika sv. Restituty zmiňovaná v knize – foto Miguel Hermoso Cuesta

 

Neapol, dóm, interiér - foto Luca Aless
Neapol, dóm, interiér – foto Luca Aless

 

V knize se hned dvě důležitá setkání odehrají v bazilice sv. Restituty. Výše vidíte neapolský dóm Nanebevzetí Panny Marie, jehož součástí dnes bazilika je (spolu s celou řadou kaplí z různých období). Níže samotný prostor bývalé baziliky.

Pohled do části zasvěcené sv. Restitutě
Pohled do části zasvěcené sv. Restitutě, od počátku 14. st. se mnohé změnilo… – foto Baku

 

Jistě jste také zvědaví na sídlo Roberta I. Neapolského, Castel Nuovo:

Castel Nuovo
Castel Nuovo

Stavba Castel Nuovo neboli Nového Hradu započala v roce 1279 poté, co Karel I. z Anjou přesunul královské sídlo Neapolského království z Palerma do Neapole. Karel si přál, aby ve městě vznikl nový reprezentativní hrad blízko moře. Za vlády Roberta I. Neapolského, která započala roku 1309, hrad skutečně vzkvétal: Robert nařídil zlepšit jeho opevnění, postaral se o jeho výzdobu a Neapol se v té době stala centrem umění a vzdělanosti.

Castel Nuovo - foto Stephen Salomons
Castel Nuovo – foto Stephen Salomons

 

V knize je rovněž zmiňován další neapolský hrad, a to Castel dell’Ovo.

V hlavách nám šumělo opojné italské víno. Alessandro Marsi se zdál být v dobrém rozmaru.

„Castel dell’Ovo,“ smál se.

„Divné jméno pro pevnost,“ řekl jsem. „Vajíčko.“

„Ty neznáš pověst o Vergiliově vejci?“ podivil se Marsi.

„Neznám. Pověz mi ji.“

„Ha! Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna já, nevzdělanec, budu někoho poučovat o historii.“ Marsi vrávoravě vstal. „Není to nic zvláštního, ale Neapolitánci jsou na svou pevnost Castel dell’Ovo hrdí. Stojí tu už od římských dob. Říká se, že je nedobytná, protože do jejích zdí ukryl Vergilius kouzelné vejce.“

Castel dell'Ovo, Napoli
Castel dell’Ovo – foto Angelo DeSantis from Berkeley, US

 

Castel dell’Ovo vystavěli skutečně staří Římané na ostrově Megaride, který je dnes poloostrovem. Původně zde stála římská vila, která se však v 5. století n.l. změnila na pevnost. Na ní sídlil od roku 476 ve svém exilu poslední římský císař Romulus Augustus. Od roku 492 se zde nacházel klášter.

Castel dell'Ovo
Castel dell’Ovo – foto Jaume Meneses

 

Dnešní podoba hradu ale nemá s antickými časy skoro nic společného – původní stavba byla zničena v 9. století, aby nemohla sloužit jako základna arabským dobyvatelům. Hrad následně obnovili Normané (ve 12. století) a později aragonská dynastie, která mu v 15. století vtiskla dnešní vzhled. Za časů anjouovské dynastie, kdy se Královské intriky odehrávají, byl Castel dell’Ovo spíše zanedbáván, neboť panovníci pečovali především o Castel Nuovo.

Castel_dell'Ovo
Castel dell’Ovo

Avignon

Pohled na Papežský palác - foto MM
Pohled na Papežský palác – foto MM

 

Pohled na Avignon
Pohled na Avignon – foto CaS2000

Pardubice

Pordobitze neboli Podrobitze, kde se odehrává konec románu, měly na počátku 14. století svá nejslavnější období teprve před sebou. Kostelík sv. Bartoloměje, o němž se v knize hovoří, vypadal jinak než ten na fotkách níže – byl románský. Ten však zničili husité. Dnešní kostelík z roku 1507 je pozdně gotický s renesančními a a barokními prvky .

Pardubice, kostel
Pardubice, kostel – foto Zp

 

Pohled do presbytáře - foto L.Vynnyk
Pohled do presbytáře – foto L.Vynnyk

 

Síňové trojlodí, pohled do předsíně - foto L.Vynnyk
Síňové trojlodí, pohled do předsíně – foto L.Vynnyk

 

Kostel sv. Bartoloměje, jižní (gotický) portál - foto L.Vynnyk
Kostel sv. Bartoloměje, jižní (gotický) portál – foto L.Vynnyk

 

Pardubice, kostel sv. Bartoloměje - foto Petr1888
Pardubice, kostel sv. Bartoloměje – foto Petr1888

 

399px-Pardubice_sv_Bartolomej_1908

 

Všechny fotografie bez uvedení autora jsou v licencovány jako public domain, ostatní jako creative commons + share alike.

cc share alike

(zdrojem je Wikimedia Commons, http://commons.wikimedia.org/wiki/Main_Page).