Je libo růži nebo fialku? Labužníci středověku i novověku si libovali v ozdobných pokrmech a květiny byly jedním ze způsobů, jak jídlo zkrášlit, provonět, obarvit a někdy i skutečně dochutit. Pojďte si přečíst, co nabízela středověká kuchyně a recepty raného novověku.
Recepty na jídla z květin nacházíme v Čechách v kuchařských předpisech od 15. století. Je pravděpodobné, že i prostý lid si občas přihodil do jídla sedmikrásku, fialku nebo chrpu, tedy květiny, kterými leckdo doplňuje saláty i dnes. Recepty, které se nám zachovaly, však pocházejí především z prostředí bohatých vrstev. Hemží se to v nich drahým medem, exotickým kořením a od 17. století i cukrem, tedy ingrediencemi, které prostý lid hodoval vzácně, nebo vůbec.
V kuchyni se nezřídka používaly květy bezové, a to zejména na kaše, např. ze smetany, mléka, vajec a chleba, doslazené medem či později cukrem. Zatímco jídla z bezových květů dobarvovali novověcí kuchaři šafránem, fialky sloužily samy jako vítané barvivo pro vytvoření fialově zbarvených pokrmů – fialové kaše s mandlovým mlékem či huspeniny „čtyř barev“ z kapra. Z fialek se také vařily sirupy, zavařeniny a „syrečky“. Neobvyklou vůni a vzhled poskytovaly jídlu též karafiáty, chrpy, levandule, květ majoránky, čekanky či sedmikrásky.
Z okvětních plátků růží se připravovala kaše z mouky, vína, medu a másla dochucená skořicí a zázvorem. Trvalá byla obliba růžové vody, připravované máčením korunních plátků růží ve vodě. Pro svou vůni a chuť se růžová voda přidávala do řady jídel. Z růží rudých, bílých i žlutých se vyrábělo cukroví, sirupy a zavařeniny neboli „letkvaře.“ Jako pochutina i léčivo sloužil „růžový med,“ údajně posilující zažívání a usnadňující odkašlávání.
Šlechtična Alžběta Lidmila z Lisova ve své kuchařce z r. 1661 doporučovala směs různých květin (růže, černobýl, rmen a další) na přípravu polévky pro menstruující ženy, aby získaly zpět sílu, o niž je připravila ztráta krve. Spíš než kvítí byla však asi klíčovou přísadou tohoto receptu půlka slepice, s níž bylo třeba květiny svařit.
Jiný recept, vydaný v kuchařské knize Polyxeny z Lobkovic, rozené z Pernštejna, se nazývá rovnou příznačně „všelijakejch květin lístky“ a spočívá v podstatě v zavaření pestrobarevných kvítků růže, fialek, bezu, sedmikrásek a dalších květů s vejci a cukrem tak, že barevné květy ztužené cukrovou pastou mohly nejen chutnat, ale i zdobit stůl podobně jako drahý porcelán či zlaté příbory.
