Tři králové: Tajemní mudrcové z Východu

Tři králové - katedrála sv. Lazara, Autun, Francie, cca 1130
Gentile da Fabriano, Klanění tří králů, 1423, detail
Gentile da Fabriano, Klanění tří králů, 1423, detail
O třech mudrcích z Východu hovoří Matoušovo evangelium. Ježíš se narodil v judském Betlémě za dnů krále Heroda. Tehdy do Jeruzaléma přišli mudrcové z Východu. „Kde je ten narozený židovský král?“ ptali se. „Spatřili jsme na Východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ (Mt 2,1 – 2) V citátu výše si můžete všimnout, že původní biblický text neudává, že šlo o krále, nezmiňuje jejich jména, věk, národnost ani jejich počet (v různých dobách a regionech se můžeme setkat i se 4, nebo dokonce 12 mudrci). Nebeský úkaz, který mudrce k Betlému dovedl, nazývá evangelium jen prostě “hvězda”. Většinový názor se dnes přiklání k tomu, že mohlo jít o konjunkci Jupiteru a Saturnu, tedy nikoliv o kometu.

Tři mudrcové dávných časů

Mozaika Tří králů v bazilice Sant'Apollinare Nuovo v Raveně, cca 565
Mozaika tří králů v bazilice Sant’Apollinare Nuovo v Raveně, cca 565
Na mozaice z baziliky Sant’ Apollinare Nuovo v Raveně (cca 565) už nacházíme nejen tradiční dary – zlato, myrhu a kadidlo, o nichž píše evangelista Matouš, ale také jména králů, která jim doplnila tradice. Není bez zajímavosti, že v různých částech světa jde o různá jména (např. syrští křesťané je nazývají Larvandad, Gushnasaph a Hormisdas). Na hlavách mají mudrcové, považovaní často pro znalost hvězd za Peršany, frygické čepice a jejich oděv je také perský. Věkem odpovídají třem věkům člověka – mládí, zralosti a stáří. Jejich cestu vede betlémská hvězda.  
Tři králové - katedrála sv. Lazara, Autun, Francie, cca 1130
Sen tří králů, katedrála sv. Lazara, Autun, Francie, cca 1130
Reliéf na sloupové hlavici v katedrále v Autunu (cca 1130) zobrazuje tři krále, jimž anděl ve snu zvěstuje, aby se vydali na cestu do Betléma, a nad hlavami jim září hvězda. Člověk musí obdivovat úspornost, s níž románské umění vměstnalo všechny snící krále (i s korunami) do jediného výjevu.  
Klanění tří králů, katedrála v Autunu, foto Christophe.Finot

Zlato, myrha a kadidlo gotiky

Jak silná byla tradice antického sochařství v Itálii, můžeme vidět na sochách Nicoly Pisana z 13. století. Přestože jde o sochy z vrcholného středověku, perspektivou, realismem, účesy i drapérií vděčí za mnohé starověkým vzorům, které mohl Pisano ve své vlasti vidět na vlastní oči.
Nicola Pisano: Klanění tří králů, reliéf na kazatelně v baptisteriu v Pise, pol. 13.st.
Nicola Pisano: Klanění tří králů, reliéf na kazatelně v baptisteriu v Pise, pol. 13. st.
  Giotto zobrazil krále se svatozářemi jako světce. I jeho králové reprezentují tři věky člověka. Všimněte si plných objemů těl a jejich různého natočení a psychologických výrazů v tvářích, kterými je Giotto proslulý (právě pro tento nový realismus je jeho dílo označováno jako proto-renesance). A taky samozřejmě povedeného velblouda. Asi u Giotta poprvé vidíme hvězdu jako kometu, což je dnes její nejčastější zobrazení. Za Giottova života bylo totiž možné v roce 1305 spatřit Halleyovu kometu, která na Giotta zapůsobila tak, že ji zobrazil i nad betlémským chlévem.
Tři králové - Giotto, 1306
Giotto: Klanění tří králů, 1306
  Jemnější gotickou notou naopak hraje o 120 let mladší oltářní deska Gentilea da Fabriana, zobrazující tři krále s početným doprovodem a mimořádně bohatými rouchy.
Gentile da Fabriano: Klanění tří králů, 142
Gentile da Fabriano: Klanění tří králů, 1423
Prakticky donekonečna se můžeme kochat zajímavými detaily tohoto díla: brokát a šperky, chlapec sundavající ostruhu nejmladšímu králi, ženy zkoumající dary, pohnuté výrazy zúčastněných.  
Stefan Lochner: oltář Klanění tří králů, pol. 15. st.
V kolínské katedrále se nachází oltář Klanění tří králů malíře tzv. měkkého stylu pozdní mezinárodní gotiky Stefana Lochnera.

enesanční záhady

Fra Angelico a Fra Filippo Lippi: Klanění tří králů, pol. 15.st.
Fra Angelico a Fra Filippo Lippi: Klanění tří králů, pol. 15. st.
  Tondo (kulatý formát obrazu oblíbený v Toskánsku) je z většiny dílem mladšího Fra Filippa Lippiho, subtilní Panna Marie by však mohla být namalována ještě Fra Angelicem. Páv symbolizuje věčný život a zmrtvýchvstání a trosky zřejmě konec pohanské doby, nicméně význam polonahých postav v pozadí není jasný. Nikde také nevidíme betlémskou hvězdu – její přítomnost je pouze naznačena v pohledu muže v červeném hledícího vzhůru.   Na Botticelliho malbě vidíme nejen módně oděné renesanční postavy obklopující křehkou Madonu s Ježíškem, ale také kryptoportréty skutečné florenské honorace: především Cosima Medici (král klečící u Panny Marie), jeho syny Piera (král uprostřed v červeném plášti) a Giovanniho (třetí král) a vnuky Giuliana a Lorenza.
Sandro Botticelli: Klanění tří králů, 1475
Sandro Botticelli: Klanění tří králů, 1475
Sandro Botticelli - Klanění tří králů
Sandro Botticelli: Klanění tří králů, detail
 
Sandro Botticelli – autoportrét
Umělec si nenechal ujít příležitost zobrazit ve výjevu i sám sebe – s hrdým pohledem upřeným na diváka.        
Hieronymus Bosch – Tři králové, celek, 1485-1500
Oltářní deska Hieronyma Bosche, k vidění v Madridu. Oděv, dary a koruny králů jsou naplněny významy odkazujícími ke Kristovu budoucímu utrpení (obětování Izáka, trní). Z chléva vykukují podivné postavy – snad nepravý mesiáš, možná cosi úplně jiného – inu, Bosch, znáte to…
Hieronymus Bosch: oltář Klanění tří králů, střední panel, detail, 1485 - 1500
Hieronymus Bosch: oltář Klanění tří králů, střední panel, detail
  Madona na Leonardově nedokončeném Klanění tří králů nesedí v chlévě, ale ve volné krajině, před palmovým stromem. Palma symbolizovala v antice vítězství, v křesťanství mučednickou smrt (a Kristus je spojením obojího) a objevuje se i v Písni písní, jejíž verše bývají mimo jiné interpretovány jako prefigurace Panny Marie.
Leonardo da vInci - Klanění tří králů, 1480
Leonardo da Vinci: Klanění tří králů, 1480
V pozadí vidíme opět trosky a také jakýsi souboj jezdců. Králové se pokorně sklánějí před Jezulátkem. Zcela vpravo se pak na obraze možná nachází Leonardův autoportrét. Nestálý Leonardo zanechal toto dílo nedokončené ve Florencii, když dostal zajímavější zakázky v Miláně.  
Giorgione - Tři mudrcové, cca. 1505
Giorgione: Tři mudrcové, cca. 1505
Možná sem patří, možná ne… Další tajemná renesanční malba je dílem předčasně zesnulého benátského mistra Giorgioneho. Obraz si objednal Tadeo Contarini, obchodník zajímající se živě o okultismus a alchymii. Výklady, co na malbě vidíme, se různí. Od výkladu, že jde o tři mudrce z Východu, které známe z Matoušova evangelia, se spíše ustupuje. Možná jde o tři věky člověka – mládí, zralost a stáří. Možná o filosofy: stařec je Aristotelés či Platón, jehož moudrost byla zprostředkována Evropě arabskými učenci, symbolizovanými mužem uprostřed – Avicennou či Averroem. Mladík by pak byl učencem renesančním. Případně se může jednat o Pythagora a jeho učitele. Nebo o personifikace tří abrahámských náboženství (judaismus, křesťanství a islám) či o ztělesnění antiky, středověku a renesance. Také jeskyně, do níž hledí mladý muž, nemá jasný význam – je připomínkou Platónovy jeskyně, Kristova hrobu, temnoty, nebo něčeho docela jiného?  
Tintoretto - Klanění tří králů, 1582
Tintoretto: Klanění tří králů, 1582
Tintorettovo rozpohybované mnohafigurové zobrazení zahrnuje podobně jako Boschův obraz i krále tmavé pleti. Králové různých “ras” měli být zkratkou pro různé části světa a různé lidské civilizace, jednotné před tváří Krista – většinou šlo o Evropu, Asii a Afriku. Z toho vycházely i pokusy o zachycení “exotického” oděvu odpovídající vědomostem a představám jednotlivých malířů.
Tintoretto: Klanění tří králů, detail

Jas a stíny baroka

Nesmírně výkonný Peter Paul Rubens zpracoval tento námět hned několikrát (dílna jistě pomohla…), takže různé varianty jeho Tří králů můžete vidět v Madridu, v Cambridgi i Antverpách; mnou vybraná verze visí ve francouzském Lyonu a zvolila jsem ji kvůli překrásným postavám impozantního maurského krále, dojatých starců, roztomilého dítka a líbezné Marie.
Rubens - Klanění tří králů, cca. 1618
Peter Paul Rubens: Klanění tří králů, cca. 1618
Klanění tří králů - Rubens, detail
Peter Paul Rubens: Klanění tří králů, detail
  Zvláštně slavnostní směs melancholie a pokory dýchá z posledního díla v této galerii – tentokrát od Rembrandta.
Rembrandt van Rijn - Klanění tří králů
Rembrandt van Rijn: Klanění tří králů
 

Nejkrásnější klanění pastýřů napříč staletími

Tak dlouho jsem se rozhodovala, kterým obrazem doplnit své přání krásných a poklidných svátků, až jsem si uvědomila, že jich sem musím umístit vícero. Ať jejich světlo prozáří i váš advent.

Mistr Vyšebrodského oltáře - Narození Páně, cca 1350
Mistr Vyšebrodského oltáře – Narození Páně, cca 1350

Madona něžně líbá své dítě, tak jako to vídáme na byzantských ikonách “Glykofilúsách”, zatímco sv. Josef a porodní bába připravují koupel. Pastýřům zvěstuje anděl radostnou zvěst. Klečící mecenáš je Petr I. z Rožmberka.

 

Mistr Třeboňského oltáře - Adorace Krista z Hluboké, cca 1380
Mistr Třeboňského oltáře – Adorace Krista z Hluboké, cca 1380

Nový způsob, jak zobrazovat narození Páně s Madonou klečící v modlitbě nad dítětem, často prostovlasou a s modrým pláštěm, je na konci 14. století inspirován viděním sv. Brigitty Švédské. Roztomilým detailem jsou ptáčci na střeše a stromech.

 

Hugo van der Goes: Portinary Triptych - Adorace Krista, cca 1470
Hugo van der Goes: Portinary Triptych – Adorace Krista, cca 1470

Zaalpská pozdní gotika si libovala v symbolech, nejdrobnějších detailech a velmi subtilních postavách. Svět i nebeští obyvatelé jsou na plátně Hugo van der Goese rozděleni na jednotlivé skupiny (dokonce i barevně) a společně se klaní Kristu, který je symbolicky spojuje.

 

Piero della Francesca: Narození Páně, 1470 -5
Piero della Francesca: Narození Páně, 1470 -5

Oproti tomu raná renesance ve stejné době v Itálii je sošná, důstojná a usiluje především o zobrazení objemů. Skupina andělů s Pannou Marií a Ježíškem je oddělena barevně od zbytku postav nebesky modrou barvou.

 

Giorgione: Klanění pastýřů, cca 1505
Giorgione: Klanění pastýřů, cca 1505

Giorgione a jeho jakoby v oparu zahalená scéna vroucné modlitby.

 

Corregio: Klanění pastýřů neboli Svatá noc, 1530
Corregio: Klanění pastýřů neboli Svatá noc, 1530

Corregiovo oslnivě jasně zářící dítě insirovalo řadu epigonů. Pastýř takřka vystupuje z obrazu k nám, tak usilivně se nás snaží malíř vtáhnout do děje.

 

Caravaggio: Klanění pastýřů, 1609
Caravaggio: Klanění pastýřů, 1609

Pro mě asi nekrásnější klanění pastýřů. Něžné, intimní, tajemně nedokončené, prosté, dojemné.

 

El Greco: Klanění pastýřů, 1612
El Greco: Klanění pastýřů, 1612

El Greco a jeho divoký styl směřující vysoko a hluboko, jasný, excentrický, zářivě barevný, a přitom obřadný.

Lilie mezi trním – krása gotických Madon

Madona ze Šternberka, konec 14. st.
Michelská Madona, před 1350
Michelská Madona, před 1350

Umělci vrcholné gotiky usilovali mimo jiné o zpodobnění vnitřní krásy Matky Boží s dítětem skrze jejich krásu fyzickou. Tomuto jejich úsilí dnes vděčíme za jedny z nejkrásnějších děl českého duchovního umění vůbec.

Madona mostecká, před 1350
Madona mostecká, před 1350

 

Madona z Bečova u Mostu, 60. léta 14. st.
Madona z Bečova u Mostu, 60. léta 14. st.

 

Madona z Veveří, kol. 1350
Madona z Veveří, kol. 1350

 

Madona z Jihlavy, zv. Zlatá, 50. léta 14. st.
Madona z Jihlavy, zv. Zlatá, 50. léta 14. st.

 

Madona ze Skarbimierze (Polsko), 2. pol. 14.st.
Madona ze Skarbimierze (Polsko), 2. pol. 14.st.

 

Roudnická Madona, 80. léta 14. st.
Roudnická Madona, 80. léta 14. st.

 

Krumlovská Madona, konec 14. st.
Krumlovská Madona, konec 14. st.

 

Madona ze Suchdolu nad Lužnicí, kol. 1400
Madona ze Suchdolu nad Lužnicí, kol. 1400

 

Plzeňská Madona, konec 14. st.
Plzeňská Madona, konec 14. st.

 

Madona ze Šternberka, konec 14. st.
Madona ze Šternberka, konec 14. st.

 

Cholinská Madona, 1. pol. 15. st.
Cholinská Madona, 1. pol. 15. st.

 

 

 

Zdroje fotografií:

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Michelsk%C3%A1_madona.jpg

http://www.ngprague.cz/objekt-detail/klaster-sv-anezky-ceske/

http://grafika01.rajce.idnes.cz/stredovek_2/?order=create&src=0

http://www.npu.cz/pro-navstevniky/exponat-tydne/news/10048-exponat-tydne-madona-z-becova-u-mostu-60-leta-14-stoleti/

http://pamatky.bcb.cz/clanky/Byvale-diecezni-muzeum-v-Ceskych-Budejovicich.html

http://udu.ff.cuni.cz/soubory/galerie/01%20Cechy/Ottova%20-%20socharstvi%20doby%20lucemburku/slides/05%20Madona%20z%20Jihlavy,%20zv.%20zlata,%2050.%20leta%2014.%20stol.html

http://vencisak.blog.cz/1404/goticke-madony-na-lvu

http://www.ceskenoviny.cz/tema/index_img.php?id=161150

http://tisk.cirkev.cz/z-domova/restaurovani-cholinske-madony-bylo-dokonceno/

http://www.nockostelu.cz/index.php?pg=ecard&RokNK=2013

http://athena.zcu.cz/kurzy/dum1/000/HTML/64/

http://udu.ff.cuni.cz/soubory/galerie/01%20Cechy/Ottova%20-%20socharstvi%20doby%20lucemburku/slides/34%20Madona%20ze%20Sternberka,%2090.%20leta%2014.%20stol..html

http://www.turistika.cz/fotogalerie/82977/olomouc-sternberska-madona-klenot-expozice-arcidiecezniho-muzea